Bůh má slabost pro opilou dámu

Jde o příběh dobře situované ženě, manželce lékaře, která postupně propadá alkoholu a vzdaluje se své rodině.Alkohol se pro ní stává prioritou, které je ochotna obětovat vše. Podaří se jí nad démonem alkoholu zvítězit?

Píši příběhy, detektivky a fejetony do ženských časopisů a napsala jsem několik povídkových knih (například o zvířatech či o ženě,která propadla alkoholu) či vzpomínkovou knihu na své mládí...

„Celý den v práci a ty lidi.“ Myslela si se zlostí.
„Bože, jak já je nenávidím. Ty jejich starosti. Všichni si tu vylévají srdce, jako by mě to mělo zrovna zajímat. Taková proklatá nuda. Ty ulepené a ufňukané děti co sem ty ženské pořád s sebou vodí. Jen křičí, do všeho sahají upatlanýma rukama a otravují a otravují. Všiví parchanti. Tečou jim nudle a ty jejich mámy se neobtěžují jim je ani utřít.“ Ani si není vědoma toho, že se jí křiví tvář do úšklebku plného odporu ke všemu mateřskému a lidskému. K večeru se stejně otráveně a pomalu se loudá domů, kde jí také nic zajímavého nečeká. Pak si vzpomene a její krok se rázem změní. Má přeci svojí útěchu. Cítí její tíhu v tašce, kterou nese. Ještě chvíli a podá se jí celá.To bude ale slast, už cítí, jak jí chladná tekutina protéká mezi zuby a jemně skřípe. Přidá do kroku tak, že skoro běží. Vidí už jejich dům i zahrádku. Kdysi na té skalce pracovala a ona se jí odměnila tím, že byla krásná a upravená.....