První nevěra

Příběh hrdinky románu Martiny připomíná osudy žen, které byly a jsou po listopadu 1989 úspěšnější než jejich muži. Martin manžel, středoškolák, se za minulého režimu s pomocí matčiných kontaktů dostal na lukrativní místo příjemce automobilů do opravy, což bylo spojeno s úplatky, bez nichž by si těžko mohl atraktivní vilku. Martina sice po absolvování vysoké hovořila několika jazyky, což ale v minulé společnosti nebylo předpokladem úspěchu. Teprve změna poměrů jí umožnila si založit prosperující překladatelskou a tlumočnickou firmu i vlastní nakladatelství. Její muž naopak ztratil zaměstnání. To vyvolalo ve vzájemných vztazích napětí, které vyvrcholilo vážným konfliktem. Martina se z dramatické manželské krize dostává za cenu psychické krize, selhání i ústupků.
První nevěra navazuje na autorův úspěšný román Podnikatelka, nepředpokládá ale jeho znalost. Román vyšel v roce 2006 v Knižním klubu a byl autorem přepracován.

PhDr. Antonín Rašek, 3. 2. 1935 Kralupy n/Vlt. Absolvoval vojenské gymnáziu a akademii, sloužil u letectva a byl novinářem. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Rigorózum ze sociologie. Po 21. srpnu 1968 z armády propuštěn. Po listopadu 1989 rehabilitován. 1990-93 náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Dosáhl hodnosti generálmajora. Poté se věnoval publicistice, literatuře a výzkumu. Vydal 20 románů (Argo, Knižní klub, Mladá fronta, X-EGEM, VPK, AVIS). V nakladatelství bezvydavetele.cz vydal třicet románů, osm novel a dva soubory povídek. Román Monolog staré dámy vychází v druhém elektronickém vydání.

Třeba jak dopadne hrdinčino extemporé:
„Takže co kdybychom nejdřív zkusili vyzkoušet si vaši věrnost a najedli se až potom?“ podívala jsem se doktorovi do očí a začala si pomalu rozepínat knoflíčky u blůzy.
Doktor se na mě díval, zároveň si sedl do křesla a pobaveně se usmíval, takže jsem si v duchu říkala, uvidíme, co vydrží, rozepnula jsem si ostatní knoflíčky, svlékla si blůzu, hodila ji co nejnonšalantněji za sebe na gauč a zůstala stát na pár vteřin jen v podprsence. S doktorem jako kdyby tohle mé představení ani nehnulo a tak jsem si začala rozepínat i zip na straně sukně, spustila ji k zemi, vystoupila z ní jednou nohou a druhou ji odkopla už méně nonšalantně, protože jsem při tom trochu zavrávorala.
„Tak tohle už jsem, Martino, viděl v dokonalejším provedení a s dramatickou hudbou, i když jen ve filmu. Podobnou scénu předvedla Sofia Lorenová Marcellovi Mastroiannimu a zrovna v téhle fázi se zarazila a vymluvila se, že cosi slíbila nějakému svatému, už nevím co a komu...“