Postavy a světy

Kniha obsahuje 24 esejů, které interpretují stejný počet předních děl moderní prózy jako Kafkův Zámek, Mannův Kouzelný vrch či Doktor Faustus, Musilův Muž bez vlastností, Cannetiho Zatmění a další. První polovina zkoumá existenciální stavy hlavních postav na pozadí světa, v kterém žijí, druhá naopak rozebírá svět hlavního příběhu. Dílo vyšlo knižně v roce 2002 a je zcela rozebráno.

Jaroslav Kříž (narozen 5. 6. 1939) je původním povoláním přírodovědec. V letech 1973 až 1990 byl z politických důvodů z Akademie věd vyhozen a pracoval v průmyslu. V tom mezidobí 18 let se začal zabývat literaturou, psal hlavně povídky (česky a anglicky, vysílán a oceněn BBC). V roce 1990 se vrátil na vědecký ústav a věnoval se hlavně vědě. Nicméně v příštích letech uveřejnil řadu esejů v Kritickém sborníku, Tvaru a Estetice. Od roku 2000 začal znovu systematicky psát prózu. Knižně uveřejnil romány Doteky ve tmě (Ikar 2004), Kruhy na vodě (Paseka 2005), Sestra Mneme (Ikar 2007), Čas lásky, čas trpkosti (Akcent 2010), Život na úvěr (Pistorius a Olšanská 2010) a Ztracená ve tmě (Akcent 2011),

To, v čem si hrdina žádá být přijat a též potvrzen, je role zeměměřiče. To samo už lze chápat jako metaforu. Geometr: zpravidla člověk odjinud, přicházející načas. Ne pán, ale také ne sedlák, přitisklý k hroudě: někdo třetí. Vyměřuje zem: tím se jí jaksi zdálky zmocňuje, dává jí určitost a řád - ne řád vnitřního ustrojení, ale přehlednosti. Odtud až tam je tak a tak daleko; tento okrsek má tuto rozlohu. Jaký kontrast k labyrintickým vztahům v tomto světě Zámku, kde sice nespadne ani vlas s hlavy bez příkazu shůry, kde ale současně je všechno dění tak složitě propletené, že se spíš zdá být chaosem než řádem.