Křižák a čarodějnice

Historický román odehrávající se na začátku 14. století je volným pokračováním románu Případy královského soudce. Hlavní postavou je znovu Petr z Rožmberka, který byl na svou dobu vzdělaný šlechtic, zabývající se řešením detektivních záhad a politických intrik na dvoře krále Jana Lucemburského. Tentokrát se ale setkává se silami takřka nadpřirozenými. Temné stíny minulosti se vracejí. Kniha společn2 s romány Případy královského soudce a Smrt pána z Valdeka tvoří trilogii z období nástupu Lucemburků na český trůn.

Nar. 1965 na Moravě. Historie je mým životním koníčkem, zvláště pak záhadné nebo neobjasněné události. Na základě historických faktů a po prostudování archivních zpráv se snažím o jejich nejpravděpodobnější vysvětlení. To se pak stává opěrným bodem románu ve formě detektivního příběhu. V minulosti mi byly publikovány knihy: Případy královského soudce, Křižák a čarodějnice a Čachtická paní z Karlštejna. První dva spojuje postava vzdělaného a inteligentního šlechtice (možného autora Dalimilovy kroniky) Petra I. z Rožmberka, který vystupuje v roli detektiva. Ten je také hlavní postavou románu Smrt pána z Valdeka.

Královna se vzrušeně postavila po bok svému manželovi a jemně jej přerušila:
„Nikdo přece nechce, abys nechal zatknout pannu z Vartenberka! Ty události se však musí vysvětlit.“
Král se na ni podrážděně otočil:
„Za pár neděl se chystá tažení na pomoc Ludvíku Bavorovi a nehodlám si teď rozhádat šlechtice kvůli nějaké…“
Král mávl vztekle rukou:
„Teprve až promluvím s Petrem z Rožmberka, pak rozhodnu.“
Přemyslovna naznačila pohledem k biskupovi, aby mlčel a promluvila ke králi:
„Celá Praha je plná řečí o čarodějných rejdech na Vartenberku, myslím, že by bylo rozumné, aby se panna Kateřina očistila od podezření. Církev jen žádá, abys ji předvolal a nechal vyslechnout. O nic jiného nejde. Nikdo přece nevěří, že by s tím mohla mít něco společného, ale je nutné, aby to dokázala před nejvyššími autoritami církve. Nebude jí zkřiven ani vlas na hlavě a považuješ-li to za nezbytné, pak u jejího slyšení může být i pan nejvyšší sudí.“
Král mlčel jen chvíli, nežli nastal překvapivý obrat. Pohlédl na