Ježíšův bratr

Román je věnován již nežijícímu sociologovi Bohumilovi Jungmannovi, který mi nabídl tento příběh: Bohem a Adamem a Evou první zrozený člověk Kain zabil mladšího bratra Ábela. Mariin a Josefův syn Jakub naopak chtěl mladšího bratra Ježíše zachránit před tím, aby se obětoval za novou víru. Ale obětovali se nakonec oba. Téma mě léta trápilo, dokud jsem se neodvážil se s ním vypořádat. Na jeho napsání jsem věnoval více energie než na kterýkoli jiný z mých třiceti románů. Nemá být historickým textem, líčí známý příběh v neobvyklé podobě. V popředí jsou rodinnými vztahy Ježíše Nazaretského. Ústřední postava, bratr Jakub, doprovází Ježíše na cestách a snaží se zvrátit jeho přesvědčení obětovat se za spásu lidstva. Jde o dramatické střetnutí mezi přirozeným a ideologickým pohledem na svět.

PhDr. Antonín Rašek, 3. 2. 1935 Kralupy n/Vlt. Absolvoval vojenské gymnáziu a akademii, sloužil u letectva a byl novinářem. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Rigorózum ze sociologie. Po 21. srpnu 1968 z armády propuštěn. Po listopadu 1989 rehabilitován. 1990-93 náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Dosáhl hodnosti generálmajora. Poté se věnoval publicistice, literatuře a výzkumu. Vydal 20 románů (Argo, Knižní klub, Mladá fronta, X-EGEM, VPK, AVIS). V nakladatelství bezvydavetele.cz vydal třicet románů, osm novel a dva soubory povídek. Román Monolog staré dámy vychází v druhém elektronickém vydání.

Nemalá část příběhu líčí Ježíšův komplikovaný vztah k ženám: Šla kolem nevelkého shromáždění, před nímž stál na nepatrné vyvýšenině Ježíš, který v té chvíli nehovořil, spíš poslouchal někoho ze zástupu lidí. Jakub by si ji býval nevšiml, přehlédl ji, kdyby se po ní nepodíval Ježíš… Byla trochu zahalená, takže jí nebylo moc vidět do tváře, ale Jakubovi stačilo, aby se jen podíval, jak kolem přechází, na její chůzi, v níž ani ne snad tušil vznešenost, ale spíš důstojnost, čehož si nikdy u žádné ženy nevšiml, dokonce ani u žen nazaretských boháčů a vysokých úředníků. Byl si později sice ochotný přiznat, jestli jeho okamžitý obdiv k této ženě nepramení z pouhé skutečnosti, že se dlouho k žádné ženě nepřiblížil, ale jen pouhý fakt, jak se i několik ostatních mužů nedokázalo odvrátit od pohledu na ni včetně Ježíše, který se dokonce trochu zarděl, ačkoli v jeho snědé tváři to málokdy bylo možno postřehnout, všechno to dohromady se v Jakubově mysli slilo ve vědomí, že spatřil mimořádnou ženu